Běh

Zobrazeno: 453×

Jeden, druhý, třetí zvoní,
očista vší zrůdy honí,
při chvíli má na mále,
a přec střádá korále.
Plná vědra nabírám,
dálkám zraky přivírám,
údery takt udávají,
pozadníkům jen mávají.

Leť, ty šípe urychlený,
prostřel krunýř odhalený,
praskne jako nádoba,
volná bude podoba.
Vyřiď sbohem uvěznění,
uteč, smrtné poblouznění,
ztrať se třeba do Měsíce,
neovládneš mysli více!

Hudbou šumí širá pole,
přesto stojí coby hole,
jen mně blízké řízně chladí,
rytmu písně rychlé ladí.
Svěžejší cit sotva najdeš,
na betónu tvrdě zajdeš;
klopýtneš-li v zeleni,
možná přijdou jeleni.

Za obzorem stoupám výš,
výsluní mi bude skrýš,
zadírám své údy těžce,
však jsou lehké, nohy běžce.
Uvnitř ovšem mírně tlačí,
to námahu vskutku značí,
poslední tři vteřiny,
lezl bych do peřiny.

Poslední krok před vrcholem
prohlédnu nádheru kolem,
ó, tak vzletný je můj cíl,
oprašuji zdola jíl.
Kochám oko, čerpám síly,
klidem mizí z paží žíly;
další síly trénink dal,
pryč je náhle všechen žal.

Komentáře