Nevidí snad?

Zobrazeno: 557×

A jekot střídá rána z nebes,
aby další sbohem ohlásila.
Tolik krásných let, pak náhlý konec –
vůle mocných tímto naplněna.

Radují se, budují,
dobro třeba konati,
nic než pokrok hájiti.
Však ničí a zabíjí.
Nevidí snad, nevidí?

Miliony uvězněných ve tmě
čekají, aniž by samy chtěly.
Koneckonců vždycky přijdou pro ně,
nenažrané krky by zas jedly.

Radují se, hodují,
dobro třeba konati,
nic než břucha plniti.
Však ničí a zabíjí.
Nevidí snad, nevidí?

Rozežírán zevnitř jedy, bádám,
co nás nutí nepřáteli všech být.
Nabubřelost, touha? Ach, jak strádám...
Bez Matky nemohl bych přece žít.

Radujme se, budujme,
dobro třeba konati,
nic než život chrániti.
Copak ničit musíme?
Milujme svět, konečně!

Komentáře