Zobrazeno: 1085×
Zvečera kráčíme ulicí,
záře nám proniká do vlasů.
Nehledám víc smyslu pro krásu –
jen já a ty, slunce zářící.
Sladce zní čarovných sto hlasů
a stíny tančí po dlaždicích.
Když soumrak střídá den v ulicích,
něžně ti zajíždím do vlasů.
Do noci hledíme na sebe,
nikdo z nás úsměvy netají.
„Každý den myslívám na tebe,“
líbezně šeptáš mi potají.